• 沒有找到結果。

第三章 小部尼柯耶的菩薩思想

第二節 菩薩實踐所修的法門

75 Sumagalavilāsinī (CSCD 和泰國版) p.15 “Tato paraṃ jātakaṃ, niddeso, paṭisambhidāmaggo,

apadānaṃ, suttanipāto, khuddakapāṭho, dhammapadaṃ, udānaṃ, itivuttakaṃ, vimānavatthu, petavatthu, theragāthā therīgāthāti imaṃ tantiṃ saṅgāyitvā “khuddakagantho nāmāyan”ti ca vatvā

“abhidhammapiṭakasmiṃyeva saṅgahaṃ āropayiṃsū”ti dīghabhāṇakā vadanti. Majjhimabhāṇakā pana

“cariyāpiṭakabuddhavaṃsehi saddhiṃ sabbampetaṃ khuddakaganthaṃ nāma suttantapiṭake pariyāpannan”ti vadanti.”

Sumagalavilāsinī (PTS) p.15 “Tato paraṃ Jātakaṃ, Māha-niddeso, Cūla-niddeso, Paṭi-sambhidā-maggo, Sutta-nipāto, Dhamma-padaṃ, Udānaṃ, Iti-vuttakaṃ, Vimāna-peta-vatthu, Thera-therīgāthā ti imaṃ tantiṃ saṅgāyitvā Khuddaka-gantho nāma ayan ti ca vatvā, Abhidhamma-piṭakasmiṃ yeva saṃgahaṃ āropayiṃsūti Dīgha-bhāṇakā vadanti, Majjhima-bhāṇakā pana Cariyāpiṭaka-Apadāna-Buddhavaṃsesu saddhiṃ sabbham pi taṃ Khuddakaganthaṃ suttanta-piṭake pariyāpannan ti vadanti.”

76 PjI.12.

77 Sp.i.18.

78 Dhs-a.18.

Pārami 或 pāramita 來自‘parama’,而菩薩實踐的波羅蜜,例如布施波羅蜜(dāna-pārami)的意思應該是「自足圓滿布施善德」79

在《佛種姓經‧Sumedha Kāthā》 也記載告訴每項波羅蜜的意思,以及如何 修,如一、布施波羅蜜:『「汝若欲得菩提,先須堅持此第一﹝波羅蜜﹞,於行布 施達成滿﹗滿水之水瓶,由某物而使之傾覆。其水無殘吐出更無所留。然汝若見乞 物者,不間卑、貴與中間,行施無所餘,猶如被傾覆之水瓶」』。二、持戒波羅蜜:

『「汝若欲得菩提,須堅持此第二之波羅蜜,於持戒達成滿。恰如犛牛之尾為某物 所牽掛時,彼於其處,﹝雖然持﹞死而不損其尾。然於四階級成滿於戒,而常持 戒,應如犛牛之護尾。」』。三、出離波羅蜜:『「汝若欲得菩提,須堅持此第三 波羅蜜,而達成滿於出離。恰如就久棲獄中而苦痛煩惱者,於其處不起愛者,唯水 脫出。汝見一切生有如牢獄,為由生有脫出而趣向出離」』。四、智慧波羅蜜:

『「汝若欲得菩提,須先堅持此第四﹝波羅蜜﹞,於智慧達成滿。恰如乞食比丘於 卑、貴、中間之諸家,無一遺漏如斯乞而得其資糧。然汝亦常問知者,如得智慧波 羅蜜之成滿者將達菩提」』。五、精進波羅蜜:『「汝若欲得菩提,須堅持此第五

﹝波羅蜜﹞,於精進達成滿。恰如獸類之王者獅子之坐、立又經行而有常高。然汝 亦於一切生存中堅持精進,如得精進波羅蜜之成滿則成佛」』。六忍辱波羅蜜:

『「汝今須持此第六﹝波羅蜜﹞,如心無脫離此,汝將達成上菩提。恰如大地,淨 不淨亦皆堪忍被投擲,不瞋亦不慈。然汝須寬怒一切稱揚、毀訾,如得堪忍波羅蜜 之成滿將達上菩提」』。七、真實波羅蜜:『「汝今須持守此第七﹝波羅蜜﹞,此 處無為二語,汝將達上菩提。恰如於人天界無比類之曉明星,無論如何時,如何之 季節,亦無離其道外。然汝亦無外離真實道。得真實波羅蜜之成滿,將達成上菩 提」』。八、決意波羅蜜:『「汝今須持此第八﹝波羅蜜﹞,於此處汝無動搖,將 達上菩提。恰如由盤石所成之山,堅立而無動,對強風亦不震動,時立於其處。然 汝亦決定上恒常不動,得決定波羅蜜之成滿,將達上菩提」』。九、慈波羅蜜:

『「汝若欲得菩提,須堅持此第九波羅蜜,於慈愛成為無比類者。恰如水之於善人 與惡人,皆令同等感受寒冷,除鹿與垢。然汝亦於利者、不利者、養慈愛之平等

79 H. Dayal, The Bodhisattva Doctrine in Buddhist Sanskrit Literature,1932,p.164-167.

心。如得慈波羅蜜之成滿、將達上菩提」』。十、捨波羅蜜:『「汝今須堅持此第

81 PTS.Dic.p.454.

82《律藏五‧附隨‧第三等起攝頌》,Vin.v:86, “Aniccā sabbe saṅkhārā, dukkhānattā ca saṅkhatā;

nibbānañceva paññatti, anattā iti nicchayā.Buddhacande anuppanne, buddhādicce anuggate;tesaṃ sabhāgadhammānaṃ, nāmamattaṃ na nāyati.Dukkaraṃ vividhaṃ katvā, pūrayitvāna pāramī;uppajjanti mahāvīrā, cakkhubhūtā sabrahmake.Te desayanti saddhammaṃ, dukkhahāniṃ sukhāvahaṃ;aṅgīraso sakyamuni, sabbabhūtānukampako.Sabbasattuttamo sīho, piṭake tīṇi desayi;suttantamabhidhammañca, vinayañca mahāguṇaṃ.Evaṃ nīyati saddhammo, vinayo yadi tiṭṭhati;ubhato ca vibhaṅgāni, khandhakā yā ca mātikā.Mālā suttaguṇeneva, parivārena ganthitā;tasseva parivārassa, samuṭṭhānaṃ niyato kataṃ.Sambhedaṃ nidānaṃ caññaṃ, sutte dissanti upari;tasmā sikkhe parivāraṃ, dhammakāmo supesaloti.”

83 神通(abhiññā)佛教共有六種(一)神足通、(二)天眼通、(三)天耳通、(四)他心通、(五)宿命通、(六) 漏盡通,外道也講到神通而只是五神通少了「漏盡通」,Sumedha 得到神通就是前五神通。

的時候,佛陀觀察須彌陀已經有具備八條件84,佛陀授記過後離去,離去後須彌陀 因為具有神通,所以就靜坐85省察「成佛之法」(buddhakāraka dhamma),下方、上 方、十方,整法界省察,而發現波羅蜜出現,經中所記載如此

“Handa buddhakare dhamme, vicināmi ito cito; uddhaṃ adho dasa disā,

yāvatā dhammadhātuyā”. Vicinanto tadā dakkhiṃ, paṭhamaṃ dānapāramiṃ;

pubbakehi mahesīhi, anuciṇṇaṃ mahāpathaṃ.86

當遇到菩薩自動自覺如何實踐,不必須透過佛陀的教導。

(sāra)、「形相」(salakkhaṇa)88,如經中記載:

此等之法,其性質、真實、形相併為思惟,依法之威力,成為清淨,十方世 界震動。89

84 Bv.9: “Manussattaṃ liṅgasampatti, hetu satthāradassanaṃ; pabbajjā guṇasampatti, adhikāro ca chandatā; aṭṭhadhammasamodhānā, abhinīhāro samijjhati.”

85 Bv.10-11:“79. Pallaṅkena nisīditvā, evaṃ cintesahaṃ tadā; “vasībhūto ahaṃ jhāne,

abhiññāsu pāramiṃgato [abhiññāpāramiṃ gato (sī.)].80. “Sahassiyamhi lokamhi, isayo natthi me samā;

asamo iddhidhammesu, alabhiṃ īdisaṃ sukhaṃ.81. “Pallaṅkābhujane mayhaṃ, dasasahassādhivāsino;

mahānādaṃ pavattesuṃ, ‘dhuvaṃ buddho bhavissasi”

86 Bv.13,《漢譯南傳‧佛種姓經》第 44 冊,頁 181:「於是予於諸處探佛之本。上方、下方、十 方乃至法界之邊際為止。予於爾時探求見第一之布施波羅蜜。此古諸大仙所依之大路。」

87 Bv.13,《漢譯南傳‧佛種姓經》第 44 冊,頁 181。

88 sabhāvasarasalakkhaṇe 解開以後會變成 “sabhāva(性質)” + “sa(彼) + rasa(形相)” + “lakkhaṇa(形 相)” 可是也可以解開成為 “sabhāva(性質)” + “sāra(真實、真隨)” + “salakkhaṇe(形相)”,“sāra” 變成

“sara” 因為在詩(gāthā)裡就有壓韻的關係,sabhāva 及 salakkhaṇa 的概念於說一切有部常被提到 的。

89 Bv.15,《漢譯南傳‧佛種姓經》第 44 冊,頁 181,原本譯用「妙味」來代替「真實」,因為 是解讀的關係,Ime dhamme sammasato, sabhāvasarasalakkhaṇe; dhammatejena vasudhā, dasasahassī pakampatha; Bv-a. “Sabhāvasarasalakkhaṇeti sabhāvasaṅkhātena sarasalakkhaṇena sammasantassāti

「性質」(sabhāva)是一種狀態能夠達到,「真實」(sāra) 是有內容在裡面,

upapāramī、paramatthapāramī,《譬喻經》記載說「三十波羅蜜」93,由於論師解 釋這即是十個普通波羅蜜(pāramī)、十個中等波羅蜜(upapāramī)與十個究竟波

90 Bv-a.113-114: “Tato sumedhapaṇḍito ime dasa pāramidhamme vicinitvā tato paraṃ cintesi–

“imasmiṃ loke bodhisattehi paripūretabbā bodhipācanā buddhattakarā dhammā ettakāyeva, na ito bhiyyo, imā pana pāramiyo uddhaṃ ākāsepi natthi, na heṭṭhā pathaviyampi, na puratthimādīsu disāsupi atthi, mayhaṃyeva pana hadayamaṃsantareyeva patiṭṭhitā”ti. Evaṃ tāsaṃ attano hadaye patiṭṭhitabhāvaṃ disvā sabbāpi tā daḷhaṃ katvā adhiṭṭhāya punappunaṃ sammasanto anulomapaṭilomaṃ sammasi, pariyante gahetvā ādimhi pāpesi, ādimhi gahetvā pariyante ṭhapesi, majjhe gahetvā ubhato osāpesi, ubhato koṭīsu gahetvā majjhe osāpesi. Bāhirabhaṇḍapariccāgo pāramiyo nāma, aṅgapariccāgo upapāramiyo nāma, jīvitapariccāgo paramatthapāramiyo nāmāti dasa pāramiyo dasa upapāramiyo dasa paramatthapāramiyoti samattiṃsa pāramiyo yamakatelaṃ vinivaṭṭento viya sammasi. Tassa dasa pāramiyo sammasantassa dhammatejena catunahutādhikadviyojanasatasahassabahalā vipulā ayaṃ mahāpathavī hatthinā akkantanaḷakalāpo viya uppīḷiyamānaṃ ucchuyantaṃ viya ca mahāviravaṃ viravamānā saṅkampi sampakampi sampavedhi. Kulālacakkaṃ viya telayantacakkaṃ viya ca paribbhami” 於所忍、所說異於所樂、所說異於所想。」,Vin.iii.97, 《漢譯南傳‧經分別‧波羅夷四》第 1 冊,頁133。

92 Bv.p.6: “Dasa pāramī tayā dhīra, kīdisī lokanāyaka; katha upapāramī puṇṇā, paramatthapāramī kathaṃ”

93 Ap.i.1: “Atha buddhāpadānāni, suṇātha suddhamānasā; tiṃsapāramisampuṇṇā, dhammarājā asaṅkhiyā”.

是以身體為重,究竟波羅蜜即以生命為代價94,若以布施波羅蜜為例子,就是布施 外物為普通波羅蜜、布施自己的身體為中等波羅蜜和布施自己的生命為究竟波羅 蜜,這種分法可能因為相信菩薩當在輪迴中,生生世世無數的,當修波羅蜜的時候 會有程度不同,有的是普通,有的是中等,有的是究竟就以生命而做,這也與菩薩 所修波羅蜜的故事相符,而分為三等波羅蜜。

另一個特殊意思就是 Buddhakaraka dhamma95「成佛之法」,這對波羅蜜是重 要個關鍵字,因為出現說明「十波羅蜜」的重要性,而被認為說「十波羅蜜」是

「成佛之法」的必要條件,成佛的主要因緣來自所修的「十波羅蜜」,最特殊的是 釋迦牟尼佛的前生,名「須彌陀」,當第一次授記後,就發生特別現象,須彌陀自 己知道如何修什麼波羅蜜,佛不必爲他開示。當做某些東西要具有種種條件組成才 成就,其實在前四部尼柯耶也有提到如 Buddhakāraka dhamma 的概念,這種概念就 是 brāhmaṇakaraṇā dhammā96「成梵之法」、nāthakaraṇa dhamma97 「成寄託之 法」、therakara dhamma98「成長老之法」、samaṇakaraṇā dhammā 99「成沙門之 法」,因為如此,Buddhakāraka dhamma 的概念應該不是出現於這些經中特有的概 念。

第三項 菩薩實踐波羅蜜及其他法門的記載

《佛種姓經》只有於經頭講到三十波羅蜜,其他地方當菩薩授記之後會告訴自 己要修十波羅蜜,為了要達到目的,沒有講到三十波羅蜜。在《佛種姓經》裡提到 二十五佛,其中最後是釋迦牟尼佛,在遇到二十四佛之際,菩薩未提到波羅蜜或十 波羅蜜就是遇孔達尼耶佛、須毘陀佛,其他都會提到的。經中的記載,可說菩薩已

94 Bv-a. p.59: “Tattha dānapāramiyaṃ tāva bāhirabhaṇḍapariccāgo pāramī nāma, aṅgapariccāgo upapāramī nāma, jīvitapariccāgo paramatthapāramī nāmāti. Esa nayo sesapāramīsupi. Evaṃ dasa pāramiyo dasa upapāramiyo dasa paramatthapāramiyoti samattiṃsa pāramiyo honti.”

95 Bv.p.13, Ja.i.p.20。

96 Vin.i:3., D.iii:244.

97 D.iii.266, 290, A.v.23-29.

98 A.ii.21. Dutiya-uruvelasuttaṃ.

99 M.i.271. Mahā-assapurasuttaṃ.

經知道成佛之法必須要修波羅蜜或十波羅蜜,有的時候菩薩會出家入僧團,學習法 行》為最明顯的例子。普通波羅蜜就如 Sivirāja Cariyam 為普通等布施波羅蜜、

(Mātuposakacariyā)為普通等戒波羅蜜等,中等波羅蜜就如 Akitti Cariyam 為中等 施波羅蜜、Campeyyanāga Cariyam 及 Bhūridatta Cariyam 為中等戒波羅蜜等,究竟 波羅蜜就如 Sasapaṇḍita Cariyam 為究竟等施波羅蜜、Saṅkhapāla Cariyam 為究竟等 戒波羅蜜等,總表就如下:

4.須曼那 (Sumana) 阿陀羅(無比) 龍王 布施、波羅蜜。

者) 習經與律、九分教、

21.毘舍浮(Vessabhū) 須達沙那(善 現)

100 S.v.ii.494: “Kasmā ca satasahassakappādhikaṃ ekaṃ asaṅkhyeyyaṃ pūritapāramino

sāriputtamoggallānā viya sāvakapāramiñāṇaṃ nappaṭivijjhasi? Satasahassakappādhikāni dve asaṅkhyeyyāni pūritapāramino paccekabuddhā viya ca paccekabodhiñāṇaṃ nappaṭivijjhasi? Yadi vā te sabbathāva esa uttānako hutvā upaṭṭhāti, atha kasmā satasahassakappādhikāni cattāri aṭṭha soḷasa vā asaṅkhyeyyāni pūritapāramino buddhā viya sabbaññutaññāṇaṃ na sacchikarosi? Kiṃ anatthikosi etehi visesādhigamehi, passa yāvañca te aparaddhaṃ, tvaṃ nāma sāvako padesañāṇe ṭhito atigambhīraṃ paccayākāraṃ– “uttānako me upaṭṭhātī”ti vadasi, tassa te idaṃ vacanaṃ buddhānaṃ kathāya paccanīkaṃ hoti, na tādisena nāma bhikkhunā buddhānaṃ kathāya paccanīkaṃ kathetabbanti yuttametaṃ.”

容不同,上座部也不認為波羅蜜只是菩薩所修的,在注釋書也常遇到聲聞修波羅蜜 的記載,以及《佛種姓經》所記載菩薩入僧團學習九分教等。就這些觀點,而讓筆 者好奇著:是否波羅蜜與其他法,譬如八正道、戒定慧有什麼關係呢 ? 八正道可縮 為戒定慧等,是否波羅蜜也可縮為戒定慧呢 ?因為都會向菩提為究竟,無論怎麼 樣,波羅蜜於《佛種姓》、《所行藏》、《譬喻》是特別提到的。